Slamákovise

Následující záběry jsou otřesné

Rybí polívšišška, glum!

Sobota, 24. prosinec 2005, 22:52 Žvásty

Druhá charakteristika správného blogu: Naprosto banální postřehy ze všedního života, které každého napadnou a nikoho nezajímají. Taktéž nezdravě dlouhý element <em>.

Vánoce jsou svátky klidu, míru a tolerance, ale jeden by to do nich ani neřekl. Já jsem to však letos pocítil velmi intensivně, neboť mi byl odpuštěn jeden každoroční rituál, kterého jsem se děsil celý rok.

Hrdelní obžalobou české kuchyně je katastrofální slovo omáčka. Ortel smrti nad ní pronáší ohavné, ale příznačné slovo polévka, polívka, slovo zcela zasloužené pro tu naši tyransky obligátní, papiláry na jazyku pro každé další chutnání vraždící polevu polední.

Tak pravil ve svém stěžejním díle Chrám i tvrz jazykozpytec Pavel Eisner a je to pravda pravdoucí až na to poslední slovo. Skutečné a bezkonkurenční vyvrcholení českého polévkového marasmu totiž představuje polévka štědrovečerní, polévka rybí.

Od nejútlejšího dětství jsem očekával Štědrý den se smíšenými pocity. Na jednu stranu zde samozřejmě byla příjemná vidina bezpracně nabytých hmotných statků, jež tatínek (pod rouhačským pseudonymem »Ježíšek«) narafičil pod stromeček a spravedlivě rozdělil (= nejvíc mně) a z nichž jsem měl radost někdy až do 27. prosince; na straně druhé mi však zas a znovu rušilo spánek vědomí, že před přerozdělováním budu muset do svých útrob pojmout alespoň trochu toho odporného šedivě nažlutozelenalého bahna, v němž plovou nebezpečně vyhlížející světlé vločky nejasného původu (jikry?!) a mrzké rozvařené kusy čehosi, co snad kdysi bývalo rybou, ale určit to lze jen podle zápachu.

Původkyní rybí polévky, jakož i většiny jiných »velkých« jídel v naší rodině, byla odjakživa babička. Marně si lámu hlavu, jak může tato kuchařská polyhistorka, jejíž ruce jsou schopny stvořit tu nejlahodnější pečenou husu a bramborové knedlíky, vánoční pracny, chutné kompoty a zavařeniny a vůbec vše, nač si jen vzpomenete, zároveň spáchat něco, z čeho by měl Vánoce snad jedině Glum z Pána prstenů… ano, a také zbytek mé rodiny.

Co má paměť sahá, vždy jsem tuto nepříjemnou povinnost řešil nabráním půli naběračky na talíř a chirurgickým nimráním v nastalé katastrofě, snaže se vybrat co nejčistší bahno, vyhnout se rybě a sezobat pár hrášků, které se krčily na dně. Zároveň jsem se nestačil divit, proč všeliké příbuzenstvo, ba i má rodná máť, chlemtá ten sajrajt plnými lžícemi. Co mě to porodilo?! ptal jsem se sám sebe.

To, že se rybí polévka stala tradičním pokrmem, je buď důsledkem habsburské pomsty pobělohorské (nedivil bych se, kdyby Obnovené zřízení zemské Ferdinanda II. mimo jiné ukládalo všem Čechům i povinnost jíst rybí polévku), nebo důkazem vrozeného masochismu českého národa.

A co ty, ó chimérický a záludný Čtenáři? Žereš to, nebo jsi člověk?

Nahoru

George Kafka

not.for AT you.lady 27.12.2005, 23:29
1 Já na vánoce před extra náserovým salátem vždycky vejvar s nakrájenýma kostičkama falešného řízku, takže s tímhle problém žádnej, ba naopak, těsím se. Co se rybí polívky týče, tak tu jsem v životě neměl- Což je dle článku patrně dobře

jinak šťastný a šťastnej přeje spoluzakladatel a aktivní dlouholetý redaktor VB (jo vím že máš radši VoB)

;)

Nahoru

Slamák

01.01.2006, 21:18
2 VBu! VBu!!! :)

Nahoru

THX

19.01.2006, 11:27
3 jím a moc mi chutná. ale pamatuj že v každé rodině se dělá polévka trochu jinak. a abych tě potěšil pro mě je utrpením zase kapr

Nahoru

Slamáque

20.01.2006, 22:01
4 Kapra jsem kupodivu ušetřován pravidelně, dostávám kuřecí řízeššky, glum.

Nahoru

Ganjalf

15.02.2006, 22:37
5 chápu... rybí polévka je pro mě skutečnou zkoušku výdrže a odhodlání... a stejěn tak pak kapr... zde jsem zklamal, takže 24. pojídám kuřecí, popř. krůtí řízky

Nahoru

Komentovat

Ne, že by to někoho zajímalo, ale tady si můžete vylít srdce. Slamákovise nenese odpovědnost za obsah komentářů, které jsou dílem svých autorů, avšak vyhrazuje si právo je mazat, nebudou-li se jí líbit.