Pátá charakteristika správného blogu: Zaručeně povolané recense kdečeho.
Po čtyřleté odmlce (nepočítáme-li takové maličkosti jako monstrturné po všech čertech, natáčení filmu ap.) pan Holopainen vytáhl ze svého cylindru, nikoli nepodobného klobouku kouzelníka Pokustóna, nový opus — konceptové album nesoucí název Imaginaerum. Marně se snažím domyslet, co ho přivedlo zrovna k tomuto patvaru, ale je pravda, že chtěl-li se především odlišit od všech možných věcí nazvaných Imaginarium, tak v tomto ho hned tak někdo nenapodobí.
Na skutečnou recensi jsem ovšem příliš líný a hloupý, tak si to dáme jen štychpunktně.
Nedávna tlač priniesla správu o tom, že se slovenští učitelé bouří proti odvěkému nepříteli – ypsilonu, té prokleté liteře, jež se z dekadentní hellenské abecedy vetřela nejprve do latinské — ne náhodou v době, kdy říše římská byla v úpadku —, aby se nakonec usadila i ve slovenštině a předčila dokonce i snahy takových velikánů na bitevním poli okrašlování jazyka, jakými byli Ľudovít Štúr či Anton Bernolák.
V poslední době jsem se vrátil k jedné ze svých mála dávných činností, k plavání. Zvykl jsem si dvakrát, třikrát do týdne přijet z práce domů, lehce povečeřet a jít si zaplavat. To se však s příchodem letních prázdnin značně zkomplikovalo. V souvislosti s tím vyzývám p. t. čtenáře, aby mi doporučili dle svého názoru nejlepší podnik, kde tak lze činit (v bláhové naději, že p. t. čtenářům nebude vadit, když na jejich oblíbené plovárně přibude jedno podezřelé individuum).
(Aktualizováno) Když jsem se v březnu únoru úspěšně vyhnul koncertu kapely Nightwish (podobně jako u Pink Floyd, potažmo R. Waterse, jsem se o ni začal šířeji zajímat až krátce poté, co zde koncertovala), nechal jsem se tedy ukecat aspoň na tu Tarju, ať mám o čem blogowacz — zvlášť, když mě tam i zpět kamarádi odvezli. Podotýkám, že nejaponský metal jde téměř zcela mimo mne, takže jsem srozuměn s tím, že ve věci zběhlý čtenář se bude v následujícím smát spíše mně než se mnou (ne, že by šlo o kdovíjak směšnou záležitost).
Čtvrtá charakteristika správného blogu: neuspořádané chuchvalce podružných myšlenek.
- Čte-li to zde někdo, kdo ještě nečetl Přebralovu knihu, nechť tak neprodleně učiní. Stojí to za to. (Tímto se zároveň omlouvám Přebralovi, že jsem již dávno nevyčlenil jeho tištěné prvotině celý článek, který by nesporně zasluhovala, ale když já neumím psát recenze.)
- Elán prý slaví třicáté výročí. Pozoruhodné. Vzpomínám si, jak jsem coby malý capart (když jsem je ještě poslouchal) šel na jejich koncert v Lucerně k patnáctému výročí. Bylo to před dvanácti lety…
- Chtěl bych se utopit v bazénu plném tiramisù.
- Takové ty koncertní cancourky na zápěstí musejí být tuze dobrý kšeft.
- Alicia-saaaaan ;__________;
Zaujal mne — s mírným zpožděním, jak je u mne obvyklé — článek o tom, že někteří uvědomělí občané spatřují v pohlavních orgánech, jež mají v blízké budoucnosti za naše peníze ozdobit automobily strážců zákona, symboly nacistických elektrikářů.
Dnes se ve Slamákovisi podíváme na jednu zapomenutou kapitolu v historii rockové hudby.
Minulost
Project Update: Well, it's done. We shipped Fallout!
Actually, we silvered today, which means that we should be in major stores by Oct 10. So, it hasn't really shipped yet, but the duplication and manufacturing has begun! Shipped, silver - hey, we're done! -- 1 Oct 1997 @ 1615 PST
Jinými slovy je tomu dnes právě deset let, co byla vylisována »master« kopie postnukleárního RPG Fallout, ověnčeného bezpočtem titulů Hra roku a dodnes s láskou vzpomínaného miliony hráčů na celém světě, včetně mě. O to neradostnější byl její osud v průběhu uplynulé dekády.
Kde jinde začít kariéru v oblasti IT než v nejhlubších útrobách bezcitného nadnárodního molocha, v němž hrstka vyvolených nahoře vysává nebohé masy pracujících v dalekých krajinách, které sami vůbec neznají? Některé z těchto podniků dokonce svým zaměstnancům nařizují slušně se oblékat, čímž lehkovážně hazardují s jejich psychickou vyrovnaností.
času. Zcela nečekaně jsem vynalezl stroj
Třetí charakteristika správného blogu: fundované politické názory.
Celý svět slyšel tu zprávu ČTK, takže přejděme rovnou k věci. To, že soudruh Vyčítal je do Emeryky zblázněný jako soudruh Fučík (dej mu Pán Bůh věčnou slávu, jen tak z trucu) do CCCP, je asi takové tajemství jako to, že Marie Terezie neměla penis. Ale jestliže tato… řekněme »neodměřenost«… pronikne i na úroveň státní politické representace, je to velmi, velmi tristní.
Starší
